Danielko, vy jste mladá, tohle nemůžete pamatovat, ale řeknu vám….takhle vždy začínala větu a pak už jsem jen napjatě poslouchala historky ze života..…. Yvonne Přenosilová.
Yvonne jsem poznala hned zkraje 21. století. V českém rozhlase Regina jsme pravidelně vycházely na terasu, vykouřily pár cigaretek, na tajno vypily panáčka a rozmlouvaly. O všem možném. Její suchý humor, její životní zkušenosti, o kterých dnes ví jen málokdo, to vše dodávalo našim rádiovým dýchánkům zvláštní nádech.
Yvonne Přenosilová
V rozhlase s námi jednu dobu pracoval i zpěvák Pavel Bobek, kterému jsem coby dvacítka v rozkvětu padla do oka, dokonce jsme spolu na jedné akci tancovali a Yvonne nikdy nezapomněla při našem setkání, naposledy před pár měsíci, podotknout: “Danielko, ten Bobek, ten vás tak miloval! Kdyby byl mladší, tak ten by vás tolik chtěl.“ A vždy se zvonivě smála.
Poprvé jsem ale Yvonne zaregistrovala jako malá holka – můj táta miloval hudbu, miloval gramodesky a hity jako Roň slzy nebo Boty proti lásce, zněly naším bytem často a hodně nahlas.
Yvonne Přenosilová zpívala s kapelou Olympic a účinkovala v pražském Semaforu. Hity jako Boty proti Lásce, Mě se líbí Bob nebo Roň slzy jsou věčné. Vystupovala i za hranicemi a měla našlápnutou kariéru. Třeba ve Velké Británii vydala svůj singl When my baby cries. V Anglii absolvovala dva úspěšné koncerty v klubech, vystupovala i v televizi, psali o ní v novinách.
Nejcennější vystoupení bylo v nejpopulárnějším pořadu britské televize Ready, Steady, Go!, společně se skupinou Rolling Stones. Její hlas je nezaměnitelný a tak zvučný, že přehlušil všechno kolem.
Co nepřehlušil byla okupace z roku 1968. I tento její příběh mi vyprávěl táta. Strávila desítky let v exilu, vzala si německého barona a stala se tak baronkou. V Mnichově, kde se usadila, se pokusila o kariéru pod uměleckým jménem Silová, ale moc se jí nedařilo.
Po revoluci se vrátila domů a v Německu nechala manžela i syna. Před pěti lety Yvonne Přenosilová uvažovala o přestěhování zpátky do Německa, kde její syn Maxmilián žije s přítelkyní. K tomu ale nakonec nedošlo kvůli zdravotním problémům.
Písně
Když jsem v rámci studia činoherního herectví na brněnské JAMU měla ztvárnit herecky jakoukoli oblíbenou píseň, hrála jsem etudu Boty proti lásce. Jak jinak…A když jsem cestovala po Asii, posílala jsem Yvonne na její žižkovskou adresu pohledy z cest, jak mě před odjezdem poprosila. Byl to zajímavý pocit, psát adresu se jménem takové legendy a vlastně psát kamarádce…
Poslední roky usedala Yvonne Přenosilová za rozhlasový mikrofon, který milovala. Její odchod byl nečekaný, tajila těžkou nemoc. Mnozí se nerozloučili.
CNN Prima News odvysílala vyjádření sousedky Yvonne Přenosilové. Hana Vejvodová s ní trávila mnoho času. „Poslední týdny jsem se od ní už nehnula a domů si vždycky odskočila jen na skok. Poslední dva dny už ani nejedla, ale prosila mě, abych nevolala záchranku. V neděli v půl jedenácté jsem ji ale zavolat už musela, protože na tom byla strašně moc špatně. Řekla jsem jí: ,Omlouvám se ti, ale zavolat ji opravdu musím.‘ To už ani nereagovala. Další den v půl druhé odpoledne mi pan doktor zavolal, že Yvonne zemřela.
Dlouhé roky spolupracovala Yvonne Přenosilová s Rádiem Svobodná Evropa. Spolupracovala i s Karlem Krylem. Na CNN Prima News vzpomínal i její kolega se Svobodky Radek Kubíčko. „Skvělá ženská, která byla hrozně vtipná. Měla cynický humor i na sebe. Třeba své dítě nazývala plod. Dobře se s ní povídalo, popíjelo.“
Její silný hlas bude znít dál. Bude připomínat ženu, kterou nezlomilo nic a která měla na všechno jasný recept: Brát život s humorem…A mě bude v uších vždy znít její..Danielko, na to jste mladá..a ten Bobek, ten vás tak miloval!
Autorka: Daniela Révai
Přečtěte si také příběh Milevy Marićové Einsteinové.
