Rovnost pohlaví nebude dříve než ve 22. století. Dívka, která se dnes narodí, by si musela počkat do svých 97. narozenin, aby žila v ronoprávní společnosti. Což je věk, kterého se málokterá žena dožije.
Dnes platí, že téměř 40 procent zemí, ve kterých žije více než 1,1 miliardy dívek a žen, se v oblasti rovnosti pohlaví zhoršilo nebo stagnuje.
Vyplývá to z Indexu rovnosti pohlaví SDG, který zveřejnila koalice nevládních organizací Equal Measures 2030.
Rovnost pohlaví do roku 2023 nebude
Žádná země zatím podle indexu nedosáhla slibované rovnost pohlaví, kterou předpokládají cíle udržitelného rozvoje OSN do roku 2030. Podle současných trendů toho navíc nebude dosaženo dříve než ve 22. století.
Index SDG porovnává rovnost žen a mužů ve 139 zemích, kde žije 96 prozent žen a dívek. Zkoumá oblasti, jako je odstranění všech forem diskriminace žen a dívek, ukončení škodlivých praktik, jako jsou dětské a nucené sňatky a ženská obřízka, zajištění rovného přístupu ke vzdělání a zdraví, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví, a zajištění rovného zastoupení žen ve všech rozhodovacích pozicích v politickém, ekonomickém a veřejném životě.
Země jsou hodnoceny na škále od 0 do 100 bodů, přičemž 100 znamená dosažení cíle rovnosti pohlaví.
Je pouze jediná země, a to Švýcarsko, která bylo podle indexu hodnoceno jako „velmi dobré“ a získalo 90,1 bodů.
Na posledním místě je Afghánistán, kde vláda Talibanu dělá na dívkách a ženách „genderový apartheid“, zakazuje jim chodit na střední školu, chodit do práce či se ukazovat mimo domov.
Rovnost pohlaví v Česku
Index 45 zemím udělil nejhorší hodnocení „velmi špatné“. Jedná se o země západní, střední a subsaharské Afriky, Blízkého východu a zemí v Asii včetně Bangladéše a Barmy, kde žije 857 milionů dívek a žen. Tyto ženy jsou vystaveny mnoha omezením a zneužívání, včetně nucených těhotenství, sňatků v dětství a zákazu středoškolského vzdělávání.
Asi 1,5 miliardy dívek a žen žije v zemích hodnocených jako „špatné“ i pro ozbrojené konflikty jako je například na Ukrajině (75. místo).
Ve skupině „dobré“ je 23 zemí, jsou mezi nimi skandinávské země, Slovinsko, Rakousko a na 20. místě je Česko, což naznačuje relativně pokročilý stav rovnosti pohlaví ve srovnání s mnoha jinými zeměmi.
Slovensko je ve skupině 33 zemí s hodnocením „férové“. Patří tam i Polsko (29. místo) i USA (40. místo), které zpřísnily zákony v oblasti práva na potrat. V USA přijalo 14 států téměř úplný zákaz potratů.
Zpráva podle ČTK uvádí, že globální nerovnost žen a mužů by mohla být v roce 2030 horší než v době, kdy byly cíle v roce 2015 stanoveny. Mohou za to ozbrojené konflikty, zrychlující se klimatická krize, kampaně namířené proti ženám.
„Od exploze domácího násilí během pandemie až po návrat Talibanu k moci v Afghánistánu, od brutálního potlačování ženského hnutí v Íránu až po zrušení rozsudku Roeová versus Wade v USA jsou práva žen porušována,“ uvedla pro The Guardian Chiara Caprarová, programová ředitelka pro rovnost pohlaví. pobočce Amnesty International.
Genderový index cílů udržitelného rozvoje předchází výroční přehledové zprávě agentury OSN pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen (UN Women), která bude zveřejněna koncem tohoto měsíce.
Autorka: Miriam Zsilleová
