Antonie se narodila jako nejmladší dítě do rodiny Petra a Kláry Formanových. Jejím dědečkem byl celosvětově uznávaný režisér Miloš Forman. Navzdory tomu, že se divadlu a filmu věnuje celá její rodina, včetně starších sester, pouze ona si zvolila hereckou kariéru. Do divadla se zamilovala už jako studentka DAMU, ale cestu k filmu si buduje postupně a samostatně, nehledě na slavné jméno.
V současné době rezonuje díky minisérii českého režiséra Matěje Chlupáčka a rumunsko-maďarské režisérky Cristiny Groșan, Dcera národa. Zeptali jsme se herečky Antonie Formanové na její zkušenost s hlavní rolí Zdeňky Havlíčkové.
Viděla jste Bridgerton? Vidíte v něm podobu s Dcerou národa?
Viděla jsem a určitou podobu vidím. Ale spíše jako lehkou inspiraci v přístupu ke scénáři a provedení. Jsou to pro mě ale dost odlišné příběhy a témata.
Antonie Formanová o Dceři národa
Hlavní hrdinku Zdeňku pronásleduje její slavné jméno, to máte společné. Myslíte si, že je to pro vás výhoda nebo nevýhoda?
Asi trochu obojí. Nikdy bych své jméno nevnímala jako nevýhodu, ani se za něj nestyděla. Zároveň bych ho ale nechtěla zneužívat ve svůj prospěch. Někdy to může mít pozitivní i negativní vliv na různé situace, ať už v práci nebo osobním životě.
Co máte se Zdeňkou společného?
Nejspíš touhu jít si za svým, nehledě na okolnosti, které nám to mohou komplikovat.
Byla podle vás Zdeňka Havlíčková feministka?
Netušila to o sobě, ale byla. Mnoho žen by ji tak vnímalo díky její odvaze a vystoupení z řady. Byla mladou dívkou, která si chtěla dělat, co chtěla ona sama. Což nakonec chceme všichni.
Antonie Formanová veří na osud
Myslíte si, že dnes vzniká větší prostor pro ženské hrdinky?
Mám ten pocit. V poslední době jsem viděla více filmů s hlavními ženskými postavami než mužskými.
Věříte na osud, Antonie?
Věřím. Zdeňka na něj věřila také, ale věděla, že někdy je třeba osudu trochu dopomoci. Nenechávám vše jen na osudu, ale je příjemné se mu někdy oddat.
Autorka: Anna-Mária Zimová
