Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová je dnes (26. 9 2023) v Česku. Setká se s premiérem Petrem Fialou (ODS) a bude v Praze hlavním řečníkem na konferenci Green Deal Summit Prague 2023. Řešení klimatické krize je jedním z důležitých bodů její agendy.
Kdo je Ursula von der Leyenová
Ursula, rozená Albrechtová, byla už od malička předurčena k životu ve velké politice. Když se 8. října 1958 narodila, její rodina v té době žila v Bruselu. Ursulin otec Ernst Albrecht byl jeden z prvních diplomatů, kteří pracovali pro rodící se Evropské společenství.
Mladá dívka tak vyrůstala v multilinguálním prostředí více národů. Kromě mateřské němčiny hovoří plynně francouzsky a anglicky. Když měla Růžička, jak jí přezdívali, 13 let, rodina se přestěhovala zpátky do Německa. Její otec se tam stal premiérem spolkové země Dolní Sasko. Po mezinárodní politice zaživala tu domácí.
Ursulina máma Heidi byla vzdělaná žena a měla univerzitní doktorát, ale naplno se věnovala rodině. Manželé měli celkem šest dětí. I toto mělo velký vliv na budoucnost jejich dcery. „Nejlepším způsobem, jak si získat respekt veřejnosti, je role mateřství,“ říkala její máma. Toto životní motto si Ursula vzala za vlastní jen částečně, jak vzpomíná v rozhovoru pro britský deník The Guardian.
Von der Leyenová – studium a láska
Dospívající Ursula si zpočátku vybrala studium ekonomiky. Jejímu otci však pohrozili, že členové jisté teroristické skupiny mají zájem unést jeho děti, proto se na nějakou dobu Ursula přestěhovala do britského Londýna.
Tady navštěvovala London School of Economics a na své studentské časy – i když pod krycím jménem a drobnohledem Scotland Yardu, vzpomíná jako na výbornou etapu svého života. Po návratu do Německa však ekonomiku zavěsila na hřebík a zvolila si zcela jiný obor.
Šla studovat medicínu na Hannover Medical School. Během studií se v univerzitním zpěvoku seznámila se spolužákem a budoucím lékařem Heikem von der Leyenem. Zcela jí to změnilo život. O čtyři roky později, v roce 1986, si řekli ano a jsou spolu dodnes.
Poté, co získala doktorát z medicíny, byla její cesta jasná – chtěla se věnovat ženskému zdraví. Rozjetou kariéru v nemocnici však zpomalilo těhotenství. A ne jedno – Ursula svému manželovi, jinak profesorovi medicíny, porodila celkem sedm dětí. Mají tři syny a čtyři dcery.
Ursula von der Leyenová – profesionálka a matka
Ursula von der Leyenová přiznává, že mateřství bylo pro ni náročné. „Nejvyčerpávající ze všeho bylo – pokud to tak můžu říct, ačkoli všech mých sedm dětí je úžasných – to, když jsem měla první dítě. Od úplného volna jsme najednou přešli k 24-hodinové péči, sedm dní v týdnu a 52 týdnů v roce v plné zodpovědnosti a dostupnosti,“ řekla v rozhovoru pro deník Financial Times.
Dodává, že čím více dětí měla, tím to bylo pro ni jednodušší. „Myslím, že druhé dítě mě naučilo, že člověk má pouze dvě ruce a dvě nohy… A pak třetí, ale říkají, že třetí dítě je odměnou pro matku a můžu podotknout, že z nějakého důvodu jsou tyto děti více uvolněné,“ dodala odlehčeně.
Podle ní nejhorší bylo pro ni žít s představou, že je nemožné, aby byla zároveň lékařkou i mámou. Když v roce 1992 její manžel dostal nabídku ke stáži na americké Standfordské univerzitě – byla to příležitost, která jí otevřela oči. Rodinný život v Kalifornii změnil její pohled na ženy a práci. „V Německu, když jsem měla první dítě, byli v nemocnici zklamáni a řekli mi: „Vaše kariéra skončila.“ V Kalifornii se však postarali o to, aby se jejich zaměstnanci cítili dobře, aby měli čas na výzkum i na své rodiny … Najednou jsem začala zjišťovat, jak velký rozdíl je, pokud máte pozitivní podporu od společnosti a ne negativní,“ pokračovala Ursula von der Leyenová.
Tato zkušenost byla pro ni hybnou silou a cítila potřebu změnit mentální nastavení lidí doma v Německu. „Bylo to poprvé, co mi nevytýkali jako matce, že jsem chtěla pracovat nebo jako profesionálce to, že mám děti,“ řekla pro americký deník The New York Times. „Naopak, postoj v Americe byl: ,Máte děti, to je skvělé. Teď jděte do práce, protože musíte platit vysokou školu. Bylo to osvobozující,“ dodala.
Ještě ve Spoejných státech porodila dvojčata a po čtyřech letech v USA se vrátila domů do Německa. Ursula, nadchnutá novými vizemi, se s vervou pustila do komunální politiky. Členkou křesťanských konzervativců CDU byla již od začátku 90. let. „Když jsme se vrátili, byla jsem odhodlaná a nikdy jsem už nedovolila, aby mě někdo nutil cítit se špatně pro to, co dělám. A pak jsem měla šesté a sedmé dítě a požádali mě, abych byla ministryní,“ uzavřela Ursula von der Leyenová.
Politická kariéra
Primární péči o rodinu probral její manžel a Ursula se nejprve stala ministryní sociálních věcí, žen a rodiny ve spolkové zemi Dolní Sasko. Když v roce 2005 přišla k moci její mentorka a dlouholetá šéfka CDU Angela Merkelová, z von der Leyenové udělala spolkovou ministryni práce.
Ursula prosazovala prorodinnou politiku a něco, co sama nazývala konzervativním feminismem. Zabezpečila více míst v jeslích a předškolních zařízeních, také zavedení příspěvku pro otce na rodičovské dovolené. Jednoduše, chtěla dát prostor pracujícím maminkám.
V roce 2013 přišla zcela jiná nominace – Merkelová svou souputnici jmenovala na post ministryně obrany. Von der Leyenová se pustila do reformy armády, za kterou je dodnes kritizována. Její ministrování poznamenalo několik skandálů. Jedna z nejvypuklejších kauz bylo parlamentní vyšetřování konzultanských kontraktů za miliardu eur.
Snad největší haló vyvolal plagiátorský skandál. Vysvětlilo, že disertační práce von der Leyenové obsahovala několik popsaných pasáží. Nakonec zasedal senát Lékařské vysoké školy v Hannoveru, kde v minulosti jistý čas i působila ve výzkumu. Akademici rozhodli, že si titul může ponechat.
O ministryni se spekulovalo jako o nástupnici Angely Merkelové nejen v čele strany, ale i na postu kancléřky. Někteří zase hádali, že Ursula se stane šéfkou NATO. Nakonec se 1. prosince 2019 stala první ženou na postu šéfky Evropské komise.
„Angela Merkelová mi vždycky říkala: Potřebuji tě tady, v Německu. Ale já jsem se vždy chtěla vrátit v politice domů do Bruselu. Neuvědomila jsem si, jak silný byl ten pocit návratu, až když jsem tu najednou byla a kolem sebe jsem měla všechny ty jazyky. Tato rozmanitost Evropské unie je tak fascinující. A všechny ty vzpomínky z dětství,“ řekla Ursula von der Leyenová pro Financial Times.
První rok v úřadu byl pro ni mnohem drsnější, než si představovala iv těch nejčernějších snech. Myslela si, že ji potrápí Brexit, ale to nebyl ani zdaleka ten největší problém, který zasáhl Evropu. Jednotlivé státy, které ochromí pandemie covidu, začaly najednou zavírat své hranice. Ze dne na den byl jednotný trh a otevřené hranice minulostí, každý kopal za sebe a jednotnost Unie zůstala na papíře.
Pandemii zvládla s klidem odvážné lídrky, která dokáže najít řešení. V době ruského vpádu na Ukrajinu ukázala, že dokáže najít konsensus mezi členskými státy. Zasloužila se o udělení statusu kandidátské země Ukrajině.
Bojovat musela i za svá práva jako první ženy na postu šéfky Evropské komise. Bylo to na jaře 2021 během návštěvy Turecka, kam přijela spolu s predsedem Evropské rady Charlesem Michelem. Prezident Recep Tayyip Erdogan si nejprve všímal pouze Michela, a von der Leyenovou ignoroval, dokonce ji nechali sedět stranou, ačkoli má jednu ze dvou nejdůležitějších funkcí EU. Musela se vymezit. „Jsem předsedkyně Evropské komise a očekávám, že se ke mně bude takto přistupovat,“ řekla rázně Ursula von der Leyenová.
Dnes je v Praze hlavním řečníkem na konferenci Green Deal Summit Prague 2023, Green deal je dohoda týkající se přechodu EU k obnovitelným zdrojům energií, obsahující soubor opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého v členských státech tak, aby se Unie mohla podílet na snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % (vychází přitom z úrovně v roce 1990).
The EU is tackling the challenges that hamper innovation.⁰
From cutting red tape to promoting fair competition.We will also engage with the Czech industry with the launch of the Clean Transition Dialogues. pic.twitter.com/HQuQqaqTjk
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 26, 2023
„Green Deal funguje, a to nejen z hlediska ochrany planety. Prospívá i ekonomice. Právě díky zelené transformaci může být Evropa bohatší, prohlásila na konferenci předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla podle Hospodářských novin.
„Například loni se emise skleníkových plynů v Evropské unii snížily zhruba o dvě a půl procenta, zatímco ekonomika rostla o tři a půl procenta,“ připomněla von der Leyenová.
Zelená dohoda (Green Deal) je pro šéfku Evropské komise jednou z priorit již od jejího nástupu do funkce v roce 2019. Boj s klimatickými změnami tehdy označila za existenční otázku, která si vyžaduje okamžité řešení.
Zda se to této nadšené chovatelce koní, milovnici jezdectva a punkové hudby podaří, to ukáže až čas. „Je to žena, která se nebojí konfliktů, má neuvěřitelnou energii. Také se ráda vidí ve světle reflektorů a namísto věcných řešení se občas spoléhá na okázalá gesta,“ popisuje ji její životopisec a reportér magazínu Focus Daniel Goffart.
Ursula von der Leyenová se jako šéfka Evropské komise osvědčila. I proto se říká, že by mohla na současném postu setrvat ještě dalších pět let. To však závisí na výsledku voleb do Evropského parlamentu.
utorka: Eva Šátková/redakce
