Přijměme svou zranitelnost. Foto – Pexels
Narazila jsem na Netflixu na hodinový speciál americké profesorky, lektorky a výzkumnice Brené Brown. Tato skvělá padesátnice z Texasu zkoumá zranitelnost a hanbu. Dvě emoce, které výrazně ovlivňují náš život. Její vystoupení na konferenci TED, kde mluvila právě o síle zranitelnosti, má asi 18 milionů zhlédnutí.
Zranitelnost jako velmi důležitá emoce
Sama mluví o tom, jak lidé reagují na její práci: „Když si vedle vás sedne v letadle někdo upovídaný a nechce se vám s ním bavit, tak mu na otázku, co děláte odpovíte, že zkoumáte zranitelnost a hanbu. Je zaručeno, že více s vámi nepromluví.“
Brené často přednáší vysoce postaveným manažerům a manažerkám či CEO ve velkých IT společnostech. Když měla jednou mluvit na mezinárodní konferenci, zavolali jí organizátoři a řekli jí, že může mluvit o všem, ale ať nezmiňuje zranitelnost a hanbu.
„Tak, o čem mám tedy mluvit?“, zeptala se udiveně. „Mluvte o úspěchu, růstu a kreativitě,“ zněla odpověď. „Jenže bez poznání studu a zranitelnosti neexistuje úspěch, růst ani kreativita.“
Brené definuje zranitelnost jako velmi důležitou emoci, neboť nám umožňuje poznat naši autenticitu. Být zranitelný není nic příjemného. Ale zranitelnost v sobě obsahuje schopnost riskovat, aniž byste měli zaručený výsledek.
„Je to jako říct někomu miluji tě, jako první,“ říká Brown. Je to ten pocit, když máte žaludek jako na vodě, když víte, že výsledek je nejistý, že musíte sundat svou masku a ukázat své nejhlubší pocity. Ale aniž bychom riskovali, abychom se odhalili, abychom šli s kůží na trh a zažili i hanbu a neúspěch, nemůžeme růst. Nemůžeme dosáhnout úspěchu, ani změnu, po které toužíme.
Selhání a pak úspěch
Zranitelnost je ta cesta v pohádce, kterou si vybere hlavní hrdina nebo hrdinka. Ta nejvíce zarostlá, ta, ve které se musíte brodit močálem své mysli.
Když se zaposloucháme do příběhů úspěšných lidí, například takových, kteří přednášejí na TED konferencích, najdeme v každém příběhu cestu přes překonání neúspěchů, najdeme tam „spadnutí na hubu“, najdeme tam selhání, ostudu, zranitelnost. A na konci je důvod, proč ten člověk stojí na pódiu. Protože něco dokázal.
Brené Brown je skvělá řečnice, má něco po padesátce, je matkou dvou dětí. Kdybyste ji potkali na ulici, je jako jedna z nás. Přesto, ona stojí na pódiu a mluví před davem 18 milionů lidí, jak selhala, jak si nebyla jistá, jak se nervově zhroutila, jak začala s terapií. Její síla je v tom, že zná díky svým výzkumům příběhy desítek tisíc lidí. Jsou to hodiny rozhovorů, množství napsaných odborných prací a knih.
Ale na konci toho všeho je jen jedna věta: Přijměte svou zranitelnost.
Přečtěte si také sloupek Zlobte se ženy, máte na to právo. Přečtěte si také sloupek Barbie a perimenopauza? Takovou panenku ještě nevyrobili.
