V letech 1901 až 2023 byla Nobelova cena udělena ženám 65-krát. Jen jedna žena, Marie Curie Sklodowska, byla oceněna dvakrát, když získala Nobelovu cenu za fyziku v roce 1903 a Nobelovu cenu za chemii v roce 1911. To znamená, že Nobelovu cenu v letech 1901 až 2023 obdrželo celkem 64 žen.
Nobelova cena za mír – nejvíce žen
V historii udělování Nobelových cen získalo nejvíce žen ocenění za mír, bylo jich celkem 18. I Nobelovu cenu za mír za rok 2023 získala žena – íránská lidskoprávní aktivistka Narges Mohammadiová, kterou ocenili za boj proti utlačování žen v Íránu a úsilí v oblasti podpory lidských práv a svobod.
Minulý rok to byla filipínská novinářka Maria Ressaová, oceněná za boj za svobodu slova. Před ní slavila úspěch v roce 2018 aktivistka irácké komunity jazidů Nadja Muradová. Ta cenu získala za boj proti sexuálnímu násilí jako zbrani ve válkách. Sama přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty z takzvaného Islámského státu.
Nobelova cena za literaturu – ženy
Za literaturu bylo dosud oceněno 17 žen, před Annie Ernauxovou se předloni radovala americká básnířka Louise Glücková, před ní v roce 2019 Polka Olga Tokarczuková. Švédská akademie věnuje pozornost ženám v této oblasti zejména v poslední době. Od začátku nového tisíciletí dostalo Nobelovu cenu za literaturu osm žen, což je bezmála polovina celkového počtu udělených ocenění.
Nobelova cena za medicínu – ženy
Za medicínu získalo Nobelovu cenu 13 vědkyň, letos to byla Katalin Kariko a Drew Weissmann za objevy, které umožnily vývoj účinných mRNA vakcín proti covidu. Za chemii osm žen, včetně loňské nositelky ocenění Bertozziové. Před ní byly v roce 2020 oceněny Francouzka Emmanuelle Charpentierová a Američanka Jennifer Doudna za rozvinutí metody úprav genetické informace.
Nobelova ceny za fyziku – ženy
Za fyziku dostalo Nobelovu cenu dosud pět ženy, letos to byla francouzská fyzička Anne L’Huillierová, kterou ocenili spolu s francouzským fyzikem Pierre Agostinem a fyziem maďarského původu Ferencem Krauszem za experimentální metody ve výzkumu dynamiky elektronů ve hmotě. V roce 2020 ocenili Američanku Andreu Ghezovou za výzkum, který přispěl k pochopení černých děr.
Nobelova cena za ekonomii – ženy
Za ekonomii dostaly Nobelovu cenu tři ženy – letos to byla Claudia Goldinová, která zkoumala vývoj na trhu práce během 200 let z pohledu žen. Před ní to byla v roce 2019 americko-francouzská ekonomka Esther Duflová a jen v roce 2009 se vůbec první ženou, které byla udělena Nobelova cena za ekonomii (2009) stala Elinor Ostrom za výzkum v oblasti správy pozemků.
Laureátka Nobelovy ceny za mír z roku 2014, Pákistánka Malala Júsufzaiová, která ocenění získala za boj za právo dívek na vzdělání, je dodnes nejmladší oceněnou v historii. Měla tehdy pouhých 17 let.
Druhým až třetím nejmladším laureátem je také další žena – Muradová. Ta měla v době ocenění v roce 2018 pětadvacet let. Laureátka ceny za ekonomii Duflová je nejmladší oceněnou ve své kategorii. V roce 2019 bylo 46 let.
Nejstarší oceněnou ženou je britská spisovatelka Doris Lessingová. Nobelovu cenu za literaturu získala v roce 2007, kdy jí bylo 88 let. Lessingová zemřela v roce 2013 v 94 letech.
Autorka: redakce ZVM
