První žena-viceprezidentka v historii USA Kamala Harrisová oficiálně kandiduje v listopadových prezidentských volbách a průzkumy jí dávají šanci.
Její máma Shyamala Gopalan pocházela z Indie a byla dcerou obhájkyně ženských práv a významného státního úředníka. Do Spojených států přijela v 19-ti kvůli studiu výživy a endokrinologie v Berkeley v Kalifornii. Seznámila se tam s budoucím manželem Donaldem Harrisem z Jamajky, který si dělal doktorát z ekonomie.
Dvojice se angažovala v hnutí za občanská práva a mírovém hnutí v 60. letech. Podporovali práva Černochů, protestovali proti válce ve Vietnamu. Otec se na univerzitě zasadil za vznik oddělení černošských studií a více studentů tmavé pleti. Malou Kamalu brávali s sebou v kočárku na demonstrace. Od malička vyrůstala s hodnotami jako spravedlnost, lidská práva a rovnoprávnost.
První žena-viceprezidentka v historii USA Kamala Harrisová teď oficiálně kandiduje v listopadových prezidentských volbách a průzkumy jí dávají šanci.
Kamala Harrisová: barevné dětství
V dětství se Kamala Harrisová několikrát stěhovala. Narodila se v Oaklandu v Kalifornii v roce 1964, kde přežila první dva roky. Další dva roky rodina žila ve státě Illinois, kde její otec působil jako odborný asistent na univerzitě a kde se narodila její sestra Maya. Potom se přestěhovali do Madisonu ve státě Wisconsin. Otec pracoval na tamní univerzitě jako docent ekonomie a máma dělala v laboratoři na výzkumu rakoviny prsu. Kamala vzpomíná, že jejich domovem se stále nesly tónu jazzu a gospelu.
Rodiče se rozvedli, když jí bylo 6 let. Otec zůstal v Madisonu a Kamala se s mámou a sestrou vrátili do Kalifornie do města Berkeley. O pár let se opět stěhovali, pro změnu do Montrealu v Kanadě, kde máma dělala výzkum v nemocnici, přednášela na univerzitě a Kamala tam absolvovala střední školu.
Navzdory všemu Kamala Harrisová na dětství vzpomíná v dobrém. „Měla jsem velké štěstí, že jsem měla opravdu nádherné dětství,“ řekla. „Vyrůstala jsem v rodině a v komunitě, kde se všichni ujišťovali, že děti mají potřebné zdroje, podporu a lásku.“
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Máma dbala o to, aby v ní pěstovala vztah ke kořenům indickým i černošským. Během letních prázdnin ji vzala za prarodiči do Indie. V dětství byla iv Zambii, kde její dědeček působil v úřadu jako odborník na problematiku uprchlíků a radil zambijskému prezidentovi.
„Moje máma velmi dobře chápala, že vychovává dvě dcery tmavé pleti. Věděla, že její adoptivní vlast uvidí Mayu a mě jako černé dívky a byla odhodlána zajistit, aby z nás vyrostly sebevědomé, hrdé černošky,“ uvádí Kamala Harris v autobiografii z roku 2019.
Otec Donald Harris ještě žije a je emeritním profesorem na Stanfordu. Máma se nakonec přestěhovala zpátky do Berkeley, kde dělala špičkový výzkum rakoviny prsu. Zemřela ve věku 70 roku v roce 2009. Sestra Maya Harris je prominentní právnička a politická aktivistka.
Prvenství v kariéře
Kamala Harrisová vystudovala právo na Howard University ve Washingtonu a University of California College of the Law v San Francisku. Kariéru začala v San Francisku v kanceláři okresního prokurátora. V roce 2003 byla zvolena městskou a okresní prokurátorkou. V roce 2010 se stala generální prokurátorkou hned se dvěma prvenstvími – jako první žena a jako první Afroameričanka.
Provdala se za právníka Douga Emhoffa a stala se nevlastní mámou jeho dvou dětí. O 6 let později se jako druhá Afroameričanka v historii Spojených států stala senátorkou za Kalifornii. Jako členka výboru pro zpravodajské služby a výboru pro spravedlnost se zabývala například vyšetřováním ovlivňování voleb v roce 2016 Ruskem.
V minulých prezidentských volbách se jí nepodařilo získat nominaci Demokratické strany a nakonec se stala viceprezidentkou prezidenta Joea Bidena. A opět při tom dosáhla několika prvenství: jako první žena, první Afroameričanka, první Indo-američanka a první osoba asijsko-amerického původu v celé historii USA.
První, ale ne poslední žena
„Když sem moje máma přišla z Indie ve věku 19 let, možná si tento moment docela neuměla představit, ale hluboce věřila v Ameriku, kde je takový moment možný. Myslím na ni a na generace žen – černých žen. Asijské, bílé, latinskoamerické a indiánské ženy v celé historii našeho národa, které vydláždily cestu pro tento moment. Ženy, které bojovaly a obětovaly tak mnoho za rovnost, svobodu a spravedlnost pro všechny, včetně černošek, které jsou příliš často přehlíženy, ale často dokazují, že jsou zádovou kostí naší demokracie,“ řekla při svém zvolení Kamala Harrisová.
„Ale zatímco já můžu být první žena v této kanceláři, nebudu poslední. Protože každá malá holčička, která se dnes večer dívá, vidí, že toto je země možností.”
Kandidatura jí téměř ušla i letos, kdy za demokraty opět nominovali jednaosmdesátiletého Joea Bidena. Nakonec se rozhodl odstoupit, když narůstaly pochybnosti, že pro potíže spojené s vysokým věkem, by nemusel porazit Donalda Trumpa a úřad pak náležitě vést.
Donald Trump mění taktiku
Pro kandidáta republikánů a bývalého prezidenta Donalda Trumpa to znamená otočku v předvolebním marketingu. Dosud se soustřeďoval na kritiku Bidenova věku, ač sám má 78 let. Po odstoupení Bidena okamžitě zaútočil na původ Kamaly Harrisové. Na setkání s černošskými novináři v Chicagu ji kritizoval, že dosud se podle něj identifikovala jako žena indického původu a najednou se přihlásila k černošským kořenům.
V pondělí delegáti Demokratické strany Kamalu Harrisovou oficiálně potvrdili jako kandidátku na prezidentku, přičemž získala hlasy 99 procent delegátů.
Do kampaně vstupuje s tématy jako ochrana demokracie, prevence násilí se zbraněmi a právo na potrat. Jako svého kandidáta na viceprezidenta si do listopadové prezidentské volby vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Proti Trumpovi může využít, že je právnička a bývalá prokurátorka, zatímco jeho porota v květnu 2024 uznala vinným ve všech 34 bodech obžaloby v případě padělání obchodních dokumentů.
První žena po 235 letech
Poslední průzkumy veřejného mínění jí naměřily 46-50 procent a Donaldu Trumpovi 43-49procentní podporu, což jsou rozdíly na úrovni statistické chyby.
V případě jejího vítězství by po 235 letech od zvolení prvního prezidenta USA vedla zemi žena – první po 46 mužských předchůdcích.
Autorka: Adriana Fischer
