Ve většině moderních domácností jsou oba rodiče výdělečně činní. Proto se péči o domácnost říká ,,druhá směna„. Ta se týká zejména žen. Po skončení běžné pracovní doby nastupují na druhou směnu, která jim zabere v průměru 4 hodiny a 25 minut denně, zatímco mužům 1 hodinu a 23 minut.
Muži se často staví do role „pomocníků“. Jsou to oni, kdo mají v domácnosti pomáhat ženám. A čím více pomáhají, tím více jsou společností chváleni. Přitom jde stejně tak o jejich domácnost.
Na druhé straně jsou ženy, od kterých se to bohužel neprávem, ale přirozeně vyžaduje. A pokud jim síly nebo čas nestačí, jsou kritizovány za svou nevýkonnost.
Druhá směna je pro ženy
Neexistuje žádný logický nebo přirozený důvod, proč by ženy měly být v rodinách hlavními pečovatelkami a hospodyněmi. V posledních letech se ukazuje, že tradovaná teorie, podle níž muži v minulosti lovili potravu a ženy se staraly o oheň, není zcela pravdivá.
Americká antropoložka Cara Wall-Schefflerová v rozhovoru pro český časopis Respekt říká, že podle řady objevů je pravděpodobné, že se ženy v pravěku podílely na lovu zvěře stejnou mírou jako muži.
„,Z analýzy zpráv antropologů od konce 19. století do dneška vyplynulo, že ženy lovily v 80 procentech pozorovaných společností.’’ vysvětluje Respektu.
Projekt Férová domácnost
V Česku je „druhá směna“ témou pro projekt Férová domácnost, který založila Martina Dvořáková jako reakci na nelehkou situaci žen v době covidu.
„Motivovalo mě především období během pandemie, kdy se zavřely školky a školy a omezil se pohyb lidí, práce v domácnosti a péče o její členy enormně narostla a bylo vidět, kdo tuto zátěž především převzal. Byly to převážně ženy a bylo to neúnosné. Jely denně na několik směn – placená práce, vaření, úklid, praní, domácí výuka, program na volný čas, péče o duševní a fyzické zdraví…’‘ popisuje pro Ženy ve městě Martina.
Tato nerovnost je nespravedlivá z mnoha hledisek. Další skutečností je, že péče – o domácnost, o děti nebo o nezaopatřené příbuzné – je neplacená. Mezinárodní organizace práce (ILO) vyčíslila, že tato práce a péče představuje až 9 % světového HDP (11 bilionů USD), z čehož podíl žen představuje až 6,6 % veškerého HDP.
Druhá směna zahrnuje kromě fyzické práce i práci duševní, která je ještě nevyčíslitelnější. Zakladatelka projektu Férová domácnost uvádí vedle klasické fyzické péče povinnosti jako ,,Plánování, organizace, monitorování, předcházení problémům, řešení náročných situací nebo konfliktů, udržování dobrých vztahů může být někdy větší dřina než fyzická práce.’’
Martina vysvětluje, že emocionální zátěž v domácnosti nesou ženy ,tj. práce s vlastními emocemi, únavou, sebeovládání, trpělivost, která narůstá v náročných životních obdobích nebo třeba během svátků. Jsou to opět ženy, které na sebe přebírají zodpovědnost, aby nikdo nebyl u vánočního stromku zklamaný.’‘
Více práce v domácnosti = nižší porodnost
Kromě celkového zdraví a štěstí žen má tento negativní jev dopad i na celosvětovou populaci. Je prokázáno, že existuje souvislost mezi nízkou porodností a vysokým počtem hodin odpracovaných ženami při péči o děti a domácnost.
Jinými slovy a jednodušeji řečeno, pokud jsou muži zapojeni do chodu domácnosti stejně jako ženy, mají ženy větší chuť na sex a také větší touhu počít s tímto partnerem dítě.
Kdo by se divil? Pokud jste jako žena nucena vykonávat každodenní povinnosti sama a bez pomoci, poslední, co byste na konci dne chtěla, je mít sex nebo přivést si na svět další sadu povinností.
Jak jsme na tom v Česku?
Z průzkumu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů vyplývá, že situace v České republice není při rovném rozdělení povinností v domácnosti vůbec lepší. Průzkum totiž ukazuje, že rozdíl mezi oběma pohlavími je u většiny domácích povinností mnohem větší, než je evropský průměr.
V průzkumu české ženy uvedly, že až 70 % domácích prací je v jejich režii. Muži výrazně zaostávají i v další péči, konkrétně v péči o děti. Podle těchto údajů pouze 18 % mužů tráví s dětmi více než 5 hodin denně, zatímco u žen je to 46 %.
A studie ze Švédska ukazuje, že větší zapojení otců do péče o (vlastní!) děti snižuje riziko rozvodu až o 30 %.
Tradice nepustí. Dívky jsou odmala vychovávány k tomu, aby se staraly o domácnost a své okolí nepoměrně více než jejich klučičí vrstevníci. Kromě tohoto nátlaku to často vidí i v uspořádání vztahu vlastních rodičů.
Jako téměř ve všech průzkumech týkajících se rovnosti žen a mužů jsou severské země nejspravedlivější. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) bude trvat až 210 let, než se situace ve vyspělých zemích napraví. Za posledních 20 let se totiž rozdíl mezi péčí o domácnost a péčí o děti u žen a mužů snížil v průměru o pouhých 7 minut.
Jak docílit férové domácnosti?
Samozřejmě neexistuje žádný univerzální návod. Je však důležité, aby žádný z členů domácnosti nebyl považován za hlavního poskytovatele „tepla domova”.
Martina Dvořáková z Férové domácnosti nám nabídla možný návod, jak začít. ,,Dělba rolí hodně stojí na hodnotovém založení obou partnerů a na prioritách, které ve svém životě mají. Asi je pro začátek dobré se pobavit právě o tom, jaké role bychom chtěli v naší rodině zastávat. Čemu chceme věnovat více času a čemu méně. Je dobré stavět na silných stránkách každého z partnerů,’‘ říka k tématu druhá směna.
Autor Chantal Cocherová
