Desetitisíce žen a nebinárních osob v úterý odmítly pracovat. Protest žen na Islandu vedla premiérka Katrín Jakobsdóttirová.
„V první řadě tím prokazuji solidaritu s islandskými ženami,“ uvedla podle BBC. Ženy protestovaly proti přetrvávající platovým rozdílům a sexuálnímu násilí.
Některé školy a školky musely zavřít, protože chyběly učitelky, v nemocnicích postrádaly zdravotní sestry, v omezeném režimu fungovaly knihovny či muzea, nepracovaly ani pracovnice rybářského průmyslu. Veřejnoprávní rozhlasová stanice RÚV omezila televizní a rozhlasové vysílání.
Protest žen na Islandu
Protest žen na Islandu ochromil zemi. Ženy chyběly nejen v práci, ale také v domácnostech, kde odmítly dělat neplacenou práci.
„Dosud jsme nedosáhli našeho cíle úplné rovnosti a stále řešíme rozdíly v platech, což je v roce 2023 nepřijatelné,“ uvedla premiérka Katrin Jakobsdóttirová, 47letá politička, autorka detektivek a matka tří dětí, která je v čele vlády ostrova s 372 520 obyvateli pět let.
Island je vzorem pro rovnost pohlaví
Světové ekonomické fórum hodnotí Island 14 let po sobě jako zemi s nejrovnoprávnějším postavením mužů a žen na světě, této zemi udělilo skóre 91,2 procenta. Česku letos patřila 101. pozice ze 146.
„Island je považován za ráj pro rovnost pohlaví,“ připomněla podle deníku The Guardian Freyje Steingrímsdóttirová jedna z organizátorek akce a ředitelka komunikace v Islandské federaci pro veejné pracovníky.
Today we repeat the event of the first full day women’s strike since 1975, marking the day when 90% of Icelandic women took the day off from both work and domestic duties, leading to pivotal change including the world’s first female elected president of a country #kvennaverkfall pic.twitter.com/hBnSPSfahG
— MFA Iceland 🇮🇸 (@MFAIceland) October 24, 2023
„Ale v ráji pro rovnost pohlaví by neměl existovat 21procentní mzdový rozdíl a nemělo by zde být čtyřicet procent žen, které mají zkušenosti s genderově orientovaným a sexuálním násilím. To není věc, o kterou ženy po celém světě usilují,“ dodala.
Protest žen na Islandu z roku 1975
Mnozí označují pondělní protest žen na Islandu za největší od roku 1975. Stávka tehdy vstoupila do dějin jako Kvennafrídagurinn (Den volna pro ženy) a zúčastnilo se jí devadesát procent žen. Nešli do práce, nestarali se o domácnost nebo děti a místo toho demonstrovali a zpívali v centru Reykjavíku.
Protest ženy na Islandu, který paralyzoval ostrov, byl úspěšný a následující rok schválil parlament zákon garantující ženám stejný plat jako mužům. V roce 1980 se prezidentkou Islandu stala Vigdís Finnbogadóttir, první demokraticky zvolená prezidentka na světě.
Přestože Island dominuje světovým žebříčkům rovnosti pohlaví, podle tamních žen hlavní cíle téměř padesát let starého protestu nebyly splněny.
Autorka: Miriam Zsilleová
