Na největším židovském hřbitově v České republice v Třebíči,který je mimo jiné zařazen na seznam UNESCO, najdete také dvojhrob s velkým nápisem:
Alois a Antonie Benešovi
jejich děti Emil, Malvína, Arnošt, Hugo
zavražděni v koncentračních táborech
Posledním jménem na náhrobním kameni je Zuzana Urbanová, rozená Benešová. Zemřela 6. listopadu 2020 a byla poslední obyvatelkou třebíčské židovské čtvrti, která zažila život v předválečných letech a nosila žlutou hvězdu.
Tři památky UNESCO
Židovský hřbitov v Třebíči je jedním z největších a nejzachovalejších židovských hřbitovů ve střední Evropě a je zapsán na prestižním Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. “Pochází ze 17. století, najdete zde 3000 náhrobků a proběhlo zde 11 tisíc pohřbů,” říká Linda Navrátilová, která pořádá prohlídky v rámci projektu Poznej Třebíč.
Na hrobech, kde lze vidět žehnající ruce, knihy nebo další symboly, které odkazují na povolání zesnulého, nenajdete květiny, ale kameny. „Tento zvyk má logické a praktické vysvětlení. Kameny používali Židé při útěku z Egypta. Když pohřbili mrtvé tělo, posypali ho ještě kameny, aby tělo nevyhrabala divoká zvěř. Takto bylo zabezpečeno,“ vysvětluje Linda Navrátilová. Kamínky jsou i na náhrobku Zuzany Urbanové a její rodiny.
Před druhou světovou válkou žilo v Třebíči necelých tři sta Židů. „Zpět z vyhlazovacích táborů se vrátilo jen deset osob. Můj otec Arnošt Beneš zahynul v Osvětimi na jaře roku 1943. Po válce nám přišla zpátky jen jeho peněženka, snubní prsten a list o úmrtí,“ vzpomínala za svého života Zuzana Urbanová.
Židovský hřbitov je spolu se židovskou čtvrtí a Bazilikou sv. Prokopa zapsán na prestižním seznamu UNESCO. Po Jeruzalému jsou třebíčské židovské památky jedinými, které byly samostatně zapsány na seznam UNESCO. Městečko Třebíč, s necelými 40 tisíci obyvateli, má tak tři památky UNESCO, které spojuje naučná stezka Po stopách opatů a rabínů. Ta ukazuje unikátní příklad blízkého soužití křesťanské a židovské komunity.
Židovská čtvrť a synagoga
Židovská čtvrť je jedinečným souborem 123 dochovaných domů s úzkými uličkami, malými dvorky a nízkými vchody. Patří sem obě synagogy, židovské muzeum, budova židovské radnice, rabinát, ale také chudobinec, nemocnice a dvě školy. Je to jediná kompletně zachovaná židovská čtvrť v Evropě a jediná židovská památka UNESCO mimo Izrael.
Navštívit můžete krásně zrekonstruovanou Zadní synagogu, která je součástí židovského ghetta. Postavili ji v roce 1669, kdy tzv. přední synagoga už nestačila rostoucímu počtu obyvatel. V ženské galerii je umístěna výstava židovské kultury, najdete zde také model židovského města, jak ghetto vypadalo v roce 1850. Se synagogou je propojeno židovské muzeum – Dům Seligmanna Bauera, kde návštěvníci poznají, jak židovské rodiny žily, kde spaly, co vařily nebo jaké nástroje používaly v košer řeznictví.
Bazilika sv. Prokopa
Bazilika sv. Prokopa je považována za klenot evropského stavitelství. Spojuje románský a gotický styl, přičemž k jejím nejcennějším částem patří krypta s více než 700 let starým dřevěným stropem. Z krypty vede i tajná chodba, která prý vyúsťuje v nedaleké obci Sokolí. Mnozí v Třebíči věří, že zde mniši ukryli poklad, který měl být ochráněn před husity.
Unikátní prohlídky
Linda Navrátilová, průvodkyně a zakladatelka projektu Poznej Třebíč, spojuje na svých prohlídkách historii se zážitkem. Během prohlídek mohou návštěvníci ochutnat tradiční židovské koláčky, víno a košer jídlo. Košer jídlo, nebo také potraviny, jsou potraviny omezeny na určité druhy savců, ptáků a ryb splňujících specifická kritéria; maso zvířat, která nesplňují tato kritéria, je zakázáno dietními zákony tzv. kašrut. Produkty rostlinného původu jako jsou ovoce, zeleniny, obilí nebo také koření, jsou ze své podstaty košer. V kavárně U židovské brány prodávají košer víno, na jehož přípravu dohlíží rabín, a v Original Trebic Whisky Baru můžete ochutnat místní whisky, která dozrává v dubových sudech.
Podle statistik navštívilo městečko Třebíč v roce 2022 téměř 124 tisíc návštěvníků, přičemž největším magnetem byly židovské památky na seznamu UNESCO.
Autorka: Miriam Zsilleová
