Zdeňka Havlíčková se měla stát vzorem české dívky, poslušnou dcerou slavného otce, jenže ona se rozhodla žít podle sebe. Bojovala o to až do své smrti v 24 letech.
„Netušila to o sobě, ale byla feministkou. Mnoho žen by ji tak vnímalo díky její odvaze a vystoupení z řady,“ řekla o ní v rozhovoru pro Ženy ve měste herečka Antonie Formanová, ktorá ji zahrála v miniserii Dcera národa.
Zdeňka Havlíčková jako Dcera národa
Zdeňka se narodila 16. srpna 1848 v době, kdy byl její otec Karel Havlíček Borovský aktivním bojovníkem za české národní obrození a svobodu slova.
Karel Havlíček byl jedním z hlavních hlasů proti rakouské nadvládě a jeho novinářská práce, zejména v deníku Národní noviny, ho přivedla do konfliktu s rakouskými úřady. Když bylo Zdeňce 6 let, její otec byl deportován do Tyrolska. Když jí bylo 8, její matka zemřela na tuberkulózu.
Zdeňku vychovali rodinní příbuzní, kteří si za hlavní poslání zvolili vychovat ze Zdeňky pokračovatelku odkazu jejího otce. Obklopena intelektuály a politickými aktivisty se sirotčí dcera českého hrdiny stala dcerou národa. Pokračuje ve šíření myšlenek svého otce, uchovává jeho památku a pro mnohé je dodnes symbolem síly, zejména ve vztahu k rodinným hodnotám a národnímu dědictví.
Proč ale o Zdeňce mluvíme jako o „dceři národa“ a co tento titul pro ni znamenal? Když si Zdeňku osvojila rodina Františka Jaroše, pečovali o ni jako o vlastní a jejich hlavní snahou bylo, aby dcera jejich přítele byla šťastná.
Život pod neustálým dohledem
Avšak kolem roku 1860, kdy se politická situace začala uvolňovat, Češi a Češky, kteří již tehdy oslavovali jméno Karla Havlíčka, se rozhodli udělat ze Zdeňky symbol národního hnutí, za které její otec tak odhodlaně bojoval.
Do jisté míry se Zdeňka Havlíčková stala veřejným majetkem. Její život byl pod neustálým dohledem společnosti – byla dokonce vypsána loterie na její věno a ruku. Každý její krok byl sledován Prahou, která chtěla pro ni vybrat manžela, ale nedovolila jí zamilovat se.
Její příběh nakonec končí tragicky, když ve věku 24 let mladá Zdeňka umírá – pravděpodobně na dědičnou nemoc. Pochovala ji její babička, matka Karla Havlíčka.
Zdeňka Havlíčková se nikdy nevdala, ale i tak se zasloužila o zachování odkazu svých rodičů a o to, aby jméno Havlíček zůstalo silně zapsáno v českých dějinách a společnosti.
„Zdenka Havlíčková nebyla spisovatelkou, nebyla umělkyní, nebyla bojovnicí za práva žen, a přece je v národě českém osobností tak význačnou, jak málo která jiná. Stačilo, že byla dcerou Karla Havlíčka a že tragický odchod jejích rodičů vytvořil tragiku jejího života,“ napsal o ní český historik a publicista Cyril Merhout.
Bridgertonovi z Česka
Příběhem Zdeňky se inspirovali tvůrci minisérie Dcera národa, kde hlavní roli ztvárnila Antonie Formanová. Antonie, stejně jako Zdeňka, nese slavné jméno, ale své úspěchy si vydobyla sama. Její pohled na Zdenčin zajímavý životní příběh odhaluje více v rozhovoru, který poskytla pro Ženy ve městě.
Bridgertonovi z Česka – i takové přirovnání by se dalo použít pro minisérii, která měla premiéru v září 2024. Zdeňka, vychovávaná českými obrozenci, se nechce stát dokonalým děvčetem symbolizujícím vzor ideální Češky, dcery národa, ale chce žít svůj život, dělat vlastní rozhodnutí a hlavně, zamilovat se do toho, koho skutečně miluje.
Ačkoli je děj zasazen do 19. století, tvůrci pojali příběh moderně, aby promlouval i k mladším. Kdo ví, možná po mezinárodním úspěchu Bridgertonových má zaujmout publikum právě Dcera národa.
Autorka: Anna.Mária Zimová
