První Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1901, pochopitelně jen mužům. Od té doby se však poměr mužských a ženských laureátů příliš nezměnil. I letos jde spíše o mužský klub než o rovnoměrné zastoupení oceněných.
Nerovné ocenění žen a mužů
Každý rok v říjnu se udělují Nobelovy ceny lidem s největšími zásluhami v pěti oblastech. Ceny uděluje švédská Královská akademie za fyziku, chemii, fyziologii a lékařství, literaturu a úsilí o mír.
V celé historii udělování Nobelových cen nebyl v žádném roce poměr laureátů mezi ženami a muži vyrovnaný. Tento jev je překvapivý i s ohledem na skutečnost, že ceny se udělují ve Švédsku, zemi, která vede žebříčky rodové rovnosti.
První ženskou nositelkou Nobelovy ceny byla Marie Curie, která ji získala za fyziku. O osm let později však získala další, a to za chemii. Pouze čtyři lidé získali během svého života dvě Nobelovy ceny.
Každoroční nerovnováha v podílu oceněných není nijak zdůvodněna ani vysvětlena.
Nobelovu cenu letos získala jedna žena
Nobelova cena je jedním z nejznámějších a nejprestižnějších ocenění. Je poctou závěti švédského vědce a vynálezce Alfreda Nobela, který v ní stanovil, že cenu mají získávat „ti, kteří v předchozím roce prokázali lidstvu největší přínos“.
Proto je cena udělována za vědecké objevy, humanitární zásluhy a mírové úsilí a jejím cílem je inspirovat mladé a nadějné lidi k podobným objevům.
Three remarkable physicists.
— The Nobel Prize (@NobelPrize) November 7, 2018
Marie Curie was the first woman to be awarded the Nobel Prize in Physics 1903. 60 years later, Maria Goeppert Mayer became the second woman to be awarded the prize. Donna Strickland, the third woman, was awarded the 2018 #NobelPrize. pic.twitter.com/jJgZbvMHpI
Letošní rok nebyl výjimkou. Cenu získalo celkem 12 laureátů, ale pouze jedna z nich byla žena. Byla to jihokorejská spisovatelka Han Kang, která získala Nobelovu cenu za literaturu „za její intenzivní poetickou prózu, která se vypořádává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života“.
Me Too ve Švédské akademii
Udělování Nobelovy ceny však mělo větší problém, pokud jde o rodovou rovnost, než jen nízký počet laureátek. Švédská akademie, která je zodpovědná za udělování Nobelovy ceny za literaturu, byla také zasažena hnutím Me Too a skandálem se sexuálním násilím.
Jean-Claude Arnault byl osobností švédského kulturního života s významným vlivem na Švédskou akademii. On sám nikdy nebyl členem akademie, ale jeho manželka ano. Sexuálně zneužil a zničil kariéru desítek žen. V roce 2018 byl ve Švédsku odsouzen na dva roky za znásilnění.
Novinářka Matilda Gustavsson tyto praktiky odhalila a tvrdí, že Švédská akademie se tomuto odhalení bránila a po desetiletí tohoto muže chránila.
Kvůli celému incidentu nebyla v roce 2018 udělena Nobelova cena za literaturu. Matilda Gustavsson to považuje za celoživotní připomínku těchto činů. V roce 2022 vydalo nakladatelství Absynt její knihu o skandálu s názvem ,,Klub: Sexuální skandál ve Švédské akademii”.
Všichni laureáti Nobelovy ceny 2024
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev microRNA, která má obrovský význam pro vývoj a funkce mnohobuněčných organismů.
Nobelovu cenu za fyziku obdrželi John Hopfield a Geoffrey Hinton za zásadní objevy, které umožnily rozvoj strojového učení pomocí umělých neuronových sítí.
Nobelovu cenu za chemii získali David Baker, Demis Hassabis a John M. Jumper za výzkum v oblasti proteinů, využitelný při výrobě nanomateriálů či ve farmaceutickém průmyslu, například při vývoji vakcín či při zkoumání rezistence vůči antibiotikům.
Nobelovu cenu míru obdrželo japonské uskupení Nihon Hidankyo, které reprezentuje přeživší amerických jaderných útoků na Hirošimu a Nagasaki a šířením příběhů se zasazuje o zrušení jaderných zbraní.
Nobelovu cenu za literaturu získala výše zmíněná autorka Han Kang.
A závěrem, Nobelovu cenu za ekonomii dnes získali Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson za studii o tom, jak se utvářejí instituce a jak ovlivňují prosperitu.
Autorka: Chantal Cocherová
